V hlubokých lesích podél řeky Vltavy provozovali své temné řemeslo loupežníci. Neměli s přepadenými slitování, ale největším surovcem byl jejich náčelník Baťka. Ten ukrýval ve své skrýši mladou ženu a synka. Jeho srdce se zachvělo teprve tehdy, když mu žena zemřela. K synáčkovi najal chůvu, ale les je nebezpečný a synek jednoho dne zmizel, jako by se do země propadl. Batěk si zoufal a zuřil zároveň, takže byl strach o jeho rozum. Druhové mu odpřisáhli věrnost i v té těžké chvíli a všichni se vydali ztracené dítě hledat. Prolézali hory a doly, houštiny i říční břeh. Jeden z loupežníků se dostal vysoko do skal, kde jej překvapila noc. Ráno, když se vzbudil, zdálo se mu, že zaslechl zeshora dětský hlas. Nemeškal a počal šplhat ještě výš. Na samé špici skály našel v orlím hnízdě ztraceného synáčka Baťkova. Ležel pokojně mezi malými orlíky tak, jak jej tam zanesl starý orel, když dítě uloupil spící chůvě. Loupežník popadl dítě a jako vzácný poklad je snášel z výšin na zem. Batěk byl poprvé v životě opravdu šťasten. Od té chvíle byl jako vyměněný. Často seděl zamlklý před svou chýší a hrál si se synem. Jednoho dne svolal celou svou tlupu a oznámil jim, že chce zanechat loupežnictví, ať si zvolí nového náčelníka. Opět mu muži přísahali věrnost, všichni se zřekli divokého života a uradili se, že svému vůdci postaví sídlo právě na tom místě, kde byl nalezen jeho syn. Za nějaký čas stál na skále pevný hrad, opodál byly založeny vsi a celý kraj jen kvetl. I sám kníže Baťkovi prominul jeho loupežnickou minulost a ustanovil ho pánem okolní země. Podle orlího hnízda, v němž bylo nalezeno Baťkovo dítě, byl hrad nazván Orlíkem. Vždyť i on sám se jako hnízdo na vysoké skále vypíná.

Prameny a literatura

  • Adolf Wenig, České pověsti I, II 1932-3

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Jak co vzniklo
  • Obec:
    Orlík, zámek na katastru obce Orlík n/V
  • Okres:
    Písek
  • Region:
    Mirovicko
  • Kraj:
    Jihočeský