Jednou se topil ve velkém Borovanském rybníce pes. Jeho pán, hospodář, ho měl velice rád, a tak se mu snažil pomoci bidlem. Avšak pes, jako by byl na místě něčím držen. Nakonec do vody skočil čeledín, ale než se dostal ke psovi, sám se začal topit a volat o pomoc. Voda se šeredně vířila a z té patálie se nakonec dostal jen pes. Až druhý den našli mrtvého čeledína na břehu. Na jeho pravé noze byly vytlačeny prsty vodníkovy.