Jak ves Černá ku svému jménu přišla, o tom se vyprávění různí. Prý tu kdysi byl brod přes Černý potok, jehož vody barvila tuha ve zdejší půdě se nacházející. Avšak ještě jedna „černota“ přichází v úvahu. Poblíž té osady jeden uhlíř pálil své milíře. Jednoho dne, když byla blízká Vltava rozlita kvůli jarnímu tání, objevila se tam stará bába a prosila muže, aby ji přes řeku převedl, že má na druhé straně neodkladné poslání. Uhlíř se zpočátku zdráhal, věc vypadala nebezpečně. Poté se mu stařeny zželelo a pomohl jí na protivný břeh. Když se rozcházeli, baba se mu chtěla nějak odvděčit. I povídá: „Říkají mi Černá smrt a jdu tedy do vsi konat své dílo. Nikdo nepřežije. Jen tobě i tvé rodině daruji život, a to za to, žes mi tak dobře posloužil“. Blýskla očima a šla vykonat, co pravila. Uhlíř celý vyděšený pospíchal zpět do své chýše a všichni se tam radovali, že vyvázli životem před černou smrtí – morem.

Prameny a literatura

• Hynek Klimek, Šumava – Trojmezí, str. 70, 2008

Další pověsti z této obce

• Máslo za úpis - V Černé kdysi žila selka tuze bohatá. Nu, božím požehnáním to nebylo,…

• Kategorie:
  Člověk a osud
• Obec:
  Černá v Pošumaví
• Okres:
  Český Krumlov
• Region:
  Hornoplánsko
• Kraj:
  Jihočeský