V Bošicích bydlel nějaký Král, který se zabýval čarováním. Byl tak mocně v zajetí ďábla, že chtěl-li se zachránit, musel za pokání putovat bosý do Říma. Celou cestu se kál a modlil, takže když přišel do Věčného města, začaly zvony samy vyzvánět. Kněží přijali ho s velkou slávou a na památku mu dali pět nádherných mořských mušlí. Zvuk těch lastur prý bouři zahání. Když se kajícník vrátil, daroval po jedné lastuře do Libotyně, Štítkova a Dvorců, zatímco v Bošicích zůstaly dvě. Dodnes ji ve Dvorcích chovají u představeného obce, a když se blíží bouře od Javorníka nebo od Stachů, jdou hned troubit.