V Ondřejově žil kdysi farář jménem Breitschopf, který se po smrti zjevoval na své faře. Zdálo se, že má na duši těžký hřích. Bloumal pokoji, boty mu vrzaly a jako by se učil nazpaměť nějaké kázání. Jeho nástupce páter Michael už to nechtěl déle snášet, a protože svého kolegu dobře znal, napsal mu dva dopisy, které položil v „knížecím“ pokoji na stůl. V jednom stálo, že má duch oznámit, jak by mohl být vysvobozen. V druhém stály formule, které jej vymítaly z tohoto světa. Do rána právě tento list zmizel. Páter Michael si vzal příhodu k srdci, stal se tichým mužem a stranil se světských radostí. Zemřel v pověsti svatosti. Jeho tělo po sto letech vůbec nezetlelo a v hrobce leží dodnes.