Před mnoha lety žil ve Frymburku starý mládenec, povoláním švec. Byl to divous, který nevěřil na staré dobré křesťanské zvyky a uznával jen moc zlata. Bylo to v době dvanácti posvátných vánočních dní, od Štědrého dne do Tří králů. V tom čase se vykonávaly jen nejnutnější práce. Mistr verpánku na to nedbal a jako posedlý pracoval, aby vydělal co nejvíce. Tak se nocí linuly z jeho světnice zvuky kladívka, vrzání dratve a skřípání knejpu. Náhle se strhla bouře a kolem se prohnal Divoký hon. Nějaká pěst rozbila okenici a černý muž položil na stůl svoje koňské kopyto. „Teď si můžete vydělat pytel zlata. Jen když mi přiděláte na nohu podkovu! Švec vyskočil z verpánku a schoval se do postele a přetáhl si přes uši prachovku. To bylo jeho štěstí! Kdyby se dotkl kopyta, byl by v momentě roztrhám na tisíc kousků.

Prameny a literatura

• Willibald Böhm in Meine Böhmerwald, R 7, č. 4

Další pověsti z této obce

• Souboj faráře s čertem - Ve Frymburku kdysi žil jeden nerozvážný mladík, který se upsal…
• Nebezpečný věštec - Jednou o senoseči u Frymburka zmizel nevysvětlitelně jeden ze sekáčů…

• Kategorie:
  Démonologické
• Obec:
  Frymburk
• Okres:
  Č. Krumlov
• Region:
  Vyšebrodsko
• Kraj:
  Jihočeský