Starého Chytila ve Březí trápila můra. I zašel za zkušeným sousedem, který mu poradil, co a jak. Stařec večer napsal na dveře svého domku: Můro, můro, můroucí, ty jsi peklo horoucí; přijď ty zejtra ráno k nám, krajíc chleba ti já dám! K tomu nakreslil muří nohu a spal v klidu až do rána. Vzbudilo ho klepání na dveře a ona to sousedka Anka! Podal jí kus chleba a vyprovodil ji se slovy: ,, Vícekrát se nechodťe, ani ve dne ani v noci. Musel se však té ženě-můře zařeknout, že o tom nikomu nepoví. Pak měl nadosmrti pokoj.