Jednou šel ze starého mlýna jeden vandrovní. Dostal pěknou výslužku a spokojeně v chůzi pokuřoval se své omšelé fajfky. Troubel se žhaví, pod víčkem to puká, a tu se mu zdá, že něco vrní. Koukne do fajfky, ohlédne se, a nic. Udělal dva kroky a propána jána, u meze vidí v trávě zavinuté děcko. A široko daleko nikdo. I slitoval se nad tím uzlíčkem a odnesl děťátko do Radešova, kde se ho ujali dobří lidé. Za nějaký čas potomci toho odloženého dítěte nechali na tom místě postavit křížek a ještě dvě pěkné lipky k němu vysadili.