Nedaleko Hodějova se rozprostírá panský rybník. Byl proslulý svým chovem jikrnáčů. Zdejšímu porybnému velmi záleželo na tom, aby kapři nebyli rušeni, natož chytáni. Proto tam často hlídal i v noci. Ve vsi žil tou dobou bohatý sedlák, který vášnivě rád chytal ryby. A nejraději přímo pod nosem porybných. To nebezpečí bylo pro něj nejmilejším zážitkem. „To jsem zas porybnému vypálil rybník,“ smál se a ukazoval své ženě velikého kapra. Ženu to ale mrzelo a bála se, neboť tenkrát byly ve zvyku přísné tresty, ba o ruku mohl zloděj přijít. Zdejší chudý porybný marně pytláka naháněl. Až mu pomohl zdejší vodník. Jednou v noci se náš pytlák kradl tmou k rybníku. Vlezl na mělčinu a čekal, až k němu připlave kapr a bude se mu třít o nohy. Tu uslyšel na hrázi kroky. Pohotově si lehl do vody, jen hlava mu koukala. Porybný byl zase ošálen, neboť ve tmě nic neviděl. Po chvíli k sedlákovi připlul obrovský kapr. Lovec jej chytil za skřele a… Zapotácel se pod silou, která ho táhla do hlubiny a jakási tenounká síť mu omotávala nohy. Pytlák s dušeným výkřikem klesá. Ráno našli sousedé na břehu sedláka utopeného. I divili se, že našel smrt na takové mělčině. Od té doby se z rybníku neztratila ani bělička. Když šel po nějakém čase porybný v noci kolem, uviděl na té mělčině světélko, jak tuze naříká. „Chval každý duch Hospodina,“ křižuje se porybný a dodává: „Ať ti Pánbu dopřeje klid!“ Tu se světýlko zaradovalo: „Zaplať Pánbu za ta slova. Vždyť jsem zakletá duše pytlákova a jen ty mě můžeš vysvobodit. Jdi na můj sad a kopej pod hruškou v rohu. Tam najdeš poklad, z něhož dáš polovic chudým a zbytek si nech!“ Zavál vítr a světélko zmizelo v rákosí. Porybný kroutil hlavou, vždyť nebylo slýcháno, aby světýlko mluvilo. Pak zašel domů pro motyku a opravdu, z hlíny se na něj po chvilce usmívala kovaná truhlička. Odnesl ji domů, odrazil víko a vidí plno zlatých a stříbrných peněz. I vykonal vůli zakletého pytláka a od té doby už u rybníka nestrašilo. A zdejší vodník se v sítinách spokojeně usmíval, že potkalo obyčejného porybného takové štěstí.

Prameny a literatura

• Pozůstalost Adolfa Daňka, SOkA Strakonice

Další pověsti z této obce

• Řeka na štítě - Z Hodějova pocházel starožitný český rod, který měl ve znaku kapra.…

• Kategorie:
  Poklady
• Obec:
  Hodějov, část obce Hoslovice
• Okres:
  Strakonice
• Region:
  Volyňsko
• Kraj:
  Jihočeský