Pod samotou Stupná procházel jeden mladík. Šeřilo se a on po cestě narazil na podivnou borovici ověšenou světélky. ~ Chtěl se jim vyhnout, ale zaváhal a v domnění, že jsou to světlušky, na jedno sáhl. Jenže světélka pálila. Chlapec uskočil, popadl klacek a udeřil do nich. V okamžiku hůl vzplála, mladík ji upustil a dal se do běhu. ~ Jenže světélka byla všude kolem něj, zaplétala se mu do vlasů, sedala na šaty. Nemohl se jich zbavit, a co horšího, z plamínků se sléval oheň. ~ S křikem dobíhal do rodných Bohdašic. Tam na něj někdo vychrstl vědro vody, ale bylo pozdě! Chlapec padl celý spálený k zemi a zemřel.