Jednou se vracel vpodvečer dědeček Hostků z Frymburka domů do Mačic. Na cestě před ním se tyčil les zvaný Želenov. Jde a najednou se něco míhá mezi stromy. Byli to dva černí berani! Bušili do sebe tvrdými čely až jiskry létaly. Dědoušek je chtěl obejít, ale stále se mu pletli do cesty, až na ně vzal hůl. Sotva udeřil, hůl prošla těly jako mlhou. Starý muž hrůzou zkameněl. A tak tam stál na kraji lesa, dokud nespatřil, že se k němu blíží někdo s lucernou. To babička měla starost a vyšla mu naproti. A protože tušila něco nekalého, zvolala: „Chval každý duch Hospodina!“ a udělala ve tmě lucernou kříž. V tom okamžení berani zmizeli.