V Petrovicích žil jeden Žid jménem Mates. Dlouhá desetiletí chodil neúnavně krajinou za svou drobnou obživou. Nic mu nescházelo, nic neublížilo, ba ani Francouzům se při jedné z válek nepodařilo houževnatého Žida zastřelit. Když mu bylo sto čtyři let, ani vlastně neumřel, jen libě usnul. Ptali se jednou jeho syna, kde se v jejich rodě vzal Metuzalém, a skoro osmdesátiletý muž pravil: „On jedl jako pták, pil jako vůl a spal jako prase.“ Když se lidé té odpovědi podivili, uctivě dodal: „Pták sebere vždy jen několik zrníček, když skáče od větve k větvi, a tak se nikdy nepřejí. Vůl zase nepije než čerstvou vodu. A prase? To spí vždy na břiše, zahřívá si žaludek, a tak stráví lehce vše, co bylo snědeno.“