Na jednom statku v Cudrovicích se stále střídali hospodáři. Ani čtvrtému v pořadí se nedařilo. Sedlačením se neuživil, tak zkoušel navíc vázat košťata. Jednou si vyšel o postní neděli na proutí ke zříceninám hradu Hus. Když pak v Záblatí po domech nabízel své výrobky, objevila se před ním neznámá paní v bílém a ptala se ho, proč nebyl v neděli v kostele. Sedlák vyprávěl o své nouzi a dluzích, vždyť musí živit šest svých dětí. Paní ho vyslechla a zavedla ke hradu. Přišli k tajným dveřím, které se otevřely. Zde pod pod starou klenbou ležely hromady zlata střežené černým psem. Paní pokynula a chudák si naplnil kapsy i klobouk. Stal se tak bohatým a váženým mužem a nepromeškal už ani jednu nedělní bohoslužbu.