Poblíž rozvalin Husi stával mohutný zkroucený strom, jehož kořeny se rozpínaly kolem dokola. Ten měl velmi špatnou pověst. Při blízké pěšině do Záblatí žil kdysi chudý uhlíř a ten se jednou vracel z nedělní mše. Už byl na dohled své chýše, když si chtěl zkrátit cestu. Jenže nevědomky překročil kořeny kouzelného stromu a ocitl se náhle v neznámé krajině. Bloudil, dokud se nesetmělo. Byl tedy nucen přenocovat na mechu, ale než ulehl, spatřil v dáli rozsvícená okna jakési stavby. Vydal se s nadějí za světlem, a tu se před ním objevil mohutný hrad. I vešel uhlíř do hradu otevřenou bránou, vystoupal po schodišti do velké síně, kde sedělo množství rytířů v plné zbroji. O něčem vášnivě rokovali a cizince si nevšímali. Muž se posadil opodál a čekal, co bude. Vtom odbily hodiny z věže půlnoc a vše zmizelo. Hrůzou ochromený uhlíř se schoulil do klubíčka a usnul. Když ho ráno probudila rosa, zjistil, že leží uprostřed zřícenin. Když došel domů, žena ho s radostí vítala, vždyť jej již tři dny s pomocí sousedů marně hledala.