Jeden chudák chodil po Hojsově Stráži střídou a různě podělkoval. Vše mu šlo od ruky a občas mu uklouzlo: ,,To je jako nic“. Jednou mu někdo při žních ukradl pěkně zdobený sekáčský opasek včetně růžku a brousku. Sepp nelenil a vrátil se do vsi, kde si půjčil kus svěcené křídy, voskovici a zrovna koupený hrnec. Na poli udělat křídou kolem sebe kruh, zapálil svíčku a začal něco drmolit z maé knížky. Potom svíci hrncem překlopil. Po chvíli se k němu přihnal jeden z pacholků, mrštil mu pod nohy kradené věci a svalil se bez ducha na zem. Sepp si tím získal nekonečný respekt, avšak starostlivě sousedům říkával: ,,Teď už nesmím do kostela a kdybych náhodou měl letos natáhnout brka, jen ke mně nevolejte kněze.“