V jednom dvoře u Hojsovy Stráže stál na půdě starý kolovrat. Ten se sán od sebe točil a nepřestával kolik dní. Když se ho chtěli poděšení hospodáři zbavit, vrátil se vždy zpět na své místo. U sedláka tehdy pracovalo jedno pilné děvče. Když se v jeden zimní čas kolovrat zase roztočil, dívka se k němu posadila a začala na cívku natáčet len. Když se ráno rozednilo, kolovrat byl pryč. Duch do něj zakletý byl spasen. Dívka však musela od té doby chodit po přástkách a všude předvádět své umění, neboť tak hedvábnou nitku nikdo jiný nedokázal usoukat.