Vracel se jeden sedlák z Horního Poříčí domů. Cosi vyjednával u kozlovského hajného a mezi tím padl večer. Když se chvatně vracel a pro strach si pohvizdoval, u Žílovy louky spatřil malou jiskérku. Ta se mžikem proměnila ve světélko. Přidal do kroku, ale mámidlo se jej drželo. Když na něj napřáhl svou hůl, skočilo mu na záda a dralo jej do krve. Sedlák padl na zem a dělal mrtvého. Světélko se omrzelo a zmizelo na břehu řeky. Podrápaný chudák tak tak doklopýtal domů a několik dní se bál vystčit nos z chalupy.