V Horním Poříčí žili kdysi dva bratři Valentové. Starší zdědil domek a mladší podělkoval u sedláků. Jednou si domkář vyhlídl v lese pěknou souš a poprosil bratra, aby mu ji pomohl potajmu dostat z lesa. Když padla tma, vypravili se s vozíkem a pilou na lup. Strom pořezali, naložili a táhnou do vsi. Na křižovatce se rozhlížejí, zda někde nečíhá hajný, když vtom zjistili že pod žebřiňáčkem číhá černý pes s ohnivým jazykem. Lekli se, avšak jedou opatrně dál. Zjevení začalo ukrutně výt a štěkat, takže oba prchali domů. Až k ránu se odvážili dojít pro vozík, aby je neprozradil. Jenže naložené dřevo zmizelo stejně záhadně jako černý přízrak.