Jak už to na vsi bývalo, soudili se jednou dva sousedé. Za svědka musel chodit čeledín jednoho z nich. Do Sušice byla cesta dlouhá a čeledína to věčné chození po soudech omrzelo. I rozhodl se donést panu soudci zabité tele, aby už ho nechal na pokoji. Soudce však mladého muže vyplísnil a poslal zpět. Nůše byla čím dál těžší, horko na čeledína doráželo a on si chtěl odpočinout u lesa Žebráku. Sotva postavil náklad na zem, odhrnula se plachta a z nůše vyskočil chlap s kopyty a s koňskou hlavou a zmizel v lese. Čeledín to vzal na druhou stranu a bez dechu doběhl do Miřenic a všem líčil svoji děsnou příhodu.