Jednou šli lidé do husineckého trhu a blízko městečka u rybníka spatřili na staré vrbě sedět podivného mužíka, který se na ně škaredil. Vodník! V sousedech hrklo, vždyť to bylo jistě zlé znamení a špatná nálada neopouštěla ani jindy dobře naladěné kramáře. Vtom se ozval výkřik: ,,Hoří, Husinec hoří!” Nad několika domy se vzepjal červený kohout a zvon bil na poplach. Protože však vál silný vítr, půl města lehlo popelem. Událost tato je zapsána černým písmem v pamětní knize Husince.