Do kraje pod vrchem Třemšínem, kde žili na vlčavském potoce staří Čechové, přišel jednou skrze hluboké lesy křesťanský věrozvěst. I jak měl na srdci, začal jim hlásat slovo Kristovo. Jenže osadníci tu žili v pokoji, měli své bohy a byli spokojeni i se svou prací. Jeden z nich povídá křesťanovi: „Pořád mluvíš jen o lásce k bližnímu svému, kterou máme, o hříších, jejichž neznáme a o zatracení, kterého se nebojíme, neboť jsme bez viny. Hřímáš o nebi a pekle, které neznáme, neboť nám postačuje přízeň našich bohů. Stále jen mluvíš a mluvíš, ale pokud zde chceš zůstat, chop se konečně práce nebo odejdi.“ Věrozvěst se podivil, ale nechtěl se dát jen tak odbýt a naoko přijal jejich život s plánem přeci je všechny obrátit na svou víru. Nakonec se s nimi tak sžil, že si vzal nejmladší dceru stařešiny a přijal jejich víru.

Prameny a literatura

  • Rudolf Richard Hoffmeister, Malebné toulky po Čechách 1925

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Historická a místní
  • Obec:
    Rožmitál pod Třemšínem město
  • Okres:
    Příbram
  • Region:
    Březnicko
  • Kraj:
    Jihočeský