Jistá vdova po arcibiskupském hutním pokladníkovi měla divný zvyk. Každou noc o jedenácté přelezla hřbitovní zeď, pobyla hodinu u hrobu svého muže a touž cestou se vrátila domů. Její černé oblečení všemu dodávalo hrůzný punc. Občas se přidružila k pozdním chodcům, mlčela, neživě se klátila, až lidem vstávaly hrůzou vlasy na hlavě či se dávali na divoký úprk. Nakonec ji našli oběšenou…