Za starých časů nebylo radno chodit v noci po Rožmitálu. Všemožné druhy strašidel tam vzbuzovaly hrůzu, ať to byli duchové ve ztracených zákoutích, světélka U Luhu. Občas vypadala jako bezedná hořící nůše či obyčejná plápolající dušička. Za to ve dne se objevovala zase jiná čeládka. Polednice se brouzdaly mezi klasy, skřeti o polednách rejdili ve stodolách. A hastrmani? Ti bývali běžní jako kachny na rybníce.