Byl podvečer, někdy po svátku Všech svatých, když se jeden pantáta vracel z Jaroškova domů do Zdíkova. Po nějaké chvíli slyšel za sebou kroky. Ohlédne se a hrůzou se mu vlasy zježily. Za ním stojí divá žena v kožešinách a obrovský chlupatý chlap. Žena se najednou dala do výskání a chlap do toho řval: „Ha, ha! He, he!“ Jako by burácel hrom a do skal při tom třískal. Pantáta vzal nohy na ramena a nezastavil se až na vlastním dvoře. Na tu příhodu myslel, kudy chodil, až se rozhodl, že tomu přijde na kloub. „Dojdu se tam podívat a stoupnu si ke křížku, který je u lesíka. Tam se mi nic nestane.“ Jak si řekl, tak udělal. Slunce již zapadlo a on stále čeká. Chladno se táhlo z lesů a podle měsíce půlnoc nablízku. Tu se ozval výskot i řev. Stromy se naklánějí, ale vítr není, zvěř zmatena prchá do všech stran. Vše živé zachvátil děs. A pantáta? Neznámá síla mu vjela do rukou a do nohou, dal se do běhu, křičí a huláká a musí v té lesní temnotě zvěř nahánět. Jak dlouho to nevěděl. Teprve k ránu jej začaly nohy poslouchat a on se celý utrmácený mohl vrátit domů. Až po letech dal k lepšímu, že byl na noční honbě a že sám nadháněl divému muži a jeho ženě.

Prameny a literatura

• Adolf Daněk, Rukopisná pozůstalost, Muzeum Středního Pootaví Strakonice

Další pověsti z této obce

• Předčasně v hrobě - Na půl cesty mezi Zdíkovem a Zdíkovcem stojí malá skalka korunovaná…
• Tři divy Mariánské - V podzimním podvečeru jede cestou do Zdíkova kněz, páter Bernardin.…
• Nocelnice - Kdo musel za noci ze Zdíkova, tomu zle zatápěla nocelnice. Strýček…

• Kategorie:
  Démonologické
• Obec:
  Zdíkov
• Okres:
  Prachatice
• Region:
  Vimpersko
• Kraj:
  Jihočeský