V Kraselově žila kdysi stará bohatá selka, v jejímž domě se často zjevovala velká žába. Ta ji prosila o vysvobození ze zakletí. Žije prý pod prahem a dupání dětí jí prý působí velikou bolest. Selka má po sousedech vyžebrat mouku na chleba. Bochníky upéci a odnést do blízkých tří kostelů a tam chléb rozdat mezi žebráky u přídveří. Stará paní tedy nelenila a vše vykonala. Když se s nimi vydala na cestu byly v nůši lehounké jak pápěří. Avšak u kostela si žena myslela, že nese kamení. Když všechno dílo rozdala, vrátila se pozdě v noci domů. Tu se jí zjevila bílá holubice a děkovala za vysvobození z podoby žáby. Nyní že může opustit vezdejší očistec. Pak vzlétla k nebi a zmizela.