Večer před Dušičkami zdržel se jeden mládenec u své milé na Hlinkách. Když se o půlnoci vracel domů, z dálky zaslechl zbožnou píseň. Jako v procesí jej náhle míjely bílé zahalené postavy. Ustoupil jim z cesty, když tu k němu přiskočilo jedno zjevení a vyťalo mu pár facek. Strašidlo se zase zařadilo do průvodu a všichmi zmizeli v tmách. Mladík si v úžasu uvědomil, že to byla jeho již zesnulá babička. I po smrti mu připomněla, že nemá o Dušičkách běhat za ženskými, ale sedět doma a modlit se.