Jednomu zatvrzelému muži zemřeli náhle oba synové. Moc jich neželel, protože je neměl rád. Když se o tom někdy sousedé zmínili, začal své syny proklínat: ,,I kdyby teď ožili, hned bych je zase poslal do hrobu vlastníma rukama.“ Jednou v noci šel zase kolem hartmanického hřbitova a v opilosti své děti proklínal. Tu za sebou uslyšel kroky a dvě bílé postavy mu byly v patách. Nohy mu vypověděly službu a ti rozčilení duchové ho tloukli tak dlouho, až mrtvý klesl k zemi.