Jednomu zatvrzelému muži zemřeli náhle oba synové. Moc jich neželel, protože je neměl rád. Když se o tom někdy sousedé zmínili, začal své syny proklínat: ,,I kdyby teď ožili, hned bych je zase poslal do hrobu vlastníma rukama.“ Jednou v noci šel zase kolem hartmanického hřbitova a v opilosti své děti proklínal. Tu za sebou uslyšel kroky a dvě bílé postavy mu byly v patách. Nohy mu vypověděly službu a ti rozčilení duchové ho tloukli tak dlouho, až mrtvý klesl k zemi.

Prameny a literatura

• Gustav Jungbauer, Böhmerwald Sagen 1924, str. 221 – 222

Další pověsti z této obce

• Potok plný stříbra - U Hartmanic teče potok, jehož kamenité dno se jednou do roka promění…
• Svatý Jan na náměstí - Uprostřed Hartmanic se tyčí socha svatého Jana stíněna mohutnou lípou…
• Hartmanický věštec - Slavný zaříkávač páter Ondřej Winter dokázal také věštit budoucnost. …
• Světelný rabín - Pod Harmanicemi u odbočky na Palvínov se kdysi rozkládal židovský…

• Kategorie:
  Revenanti
• Obec:
  Hartmanice, město
• Okres:
  Klatovy
• Region:
  Hartmanicko
• Kraj:
  Plzeňský