Jednou šel sedlák lesem na noc. Byla už tma jako v pytli a on škobrtal po paměti. Náhle se udělalo jasno jako ve dne. Sedlák se udiveně rozhlíží a spatří na starém rozložitém dubu obrovské světlo, které hoří, ale nepálí. Bylo to světlo, které předkové pojmenovali „Božeračnáschránit!“ Sedlák padl na kolena a sepjal prosebně ruce. Ze světla se ozval potupný smích, a když ustával, oheň se scvrkával, až jako jiskérka spadl na zem a v ní zmizel. Mužovi se sice nic nestalo, ale nemohl se z úleku vzpamatovat a bloudil po lese až do rána.

Prameny a literatura

• Adolf Daněk, Rukopisná sbírka SOkA Strakonice

Další pověsti z této obce

• Stoletá hostina - V Hlavňovicích žili staří bezdětní manželé. Byli spokojeni na své…
• Poklad bílého koně - U Truhlářů kdysi rostla hruška ovesnička. Když ji dávný prapředek…
• Chůze po rakvi - V okolí Hlavňovic se kladou na pěšinách přes potoky prkna z rakví. Ta…

• Kategorie:
  Démonologické
• Obec:
  Hlavňovice, obec
• Okres:
  Klatovy
• Region:
  Sušicko
• Kraj:
  Plzeňský