Na habartickém jezuitském statku sloužily kdysi věrně dvě jeptišky. Když nastal konec jejich pozemské pouti, byly za odměnu pohřbeny v klatovských katakombách v parádních skleněných rakvích. Avšak dobře se jim tam neleželo, neboť se začaly zjevovat rektorovi koleje. Byly to totiž duše prosté a toužily po půdě venkovského hřbitůvku. Nakonec je dali jezuité pohřbít v Habarticích. Když se rušil hřbitov u kostela, nechal je tam tehdejší farář v poklidu spát. Byly to zkrátka takové děvečky Kristovy.