Na kraji louky u Nýrska se na bříze oběsila jedna nešťastnice. Po nějakém čase tam ráno přišli sekáči a dali se do díla. Slunce začalo připalovat, takže si svlékli svoje svršky a hodili je pod osudný strom. Podivně si při tom zažertovali: ,,Oběšená, žes to ty, pohlídej nám kabáty!“ Pomalu se loukou vzdalovali a tráva utěšeně padala. Když se navečer vrátili pro své kabáty a kazajky, leželo všechno pod břízou roztrhané na kusy.