V Nýrsku se pravidelně zastavoval jeden hauzírník s peřím. Byl pověstný svou nevymáchanou hubou a nikdo ho v tomto nepředčil. Jednou zase hrál karty a pil jako duha. Musel si odskočit ven a když zjistil, že mu to nejde hladce, začal ukrutně klít a nadávat. Tu se zvedl děsný vítr, popadl ho a holou zadnicí napřed nesl přes hory a doly. Když ho ta mocná síla upustila, vletěl rovnou do obrovské louže, až bahno vystříklo vůkol a pořádně se v něm vyválel. Od té doby si už nezaklel.