Jednou šel sedlák do Radomyšle z malého nádraží. Když přišel na louky zvané Pastvišťata, viděl, jak se od hřbitova ke kapličce sv. Antonína kutálí ohnivý snop. Muž se tak vylekal, že na místě omdlel. Když se probral, utíkal zpět na nádraží. Tam prosil zřízence, aby jej doprovodil domů, že se bojí. Od té události už nikdy nejel pozdním vlakem.