Jeden francouzský šlechtic se zapletl do spiknutí proti králi. Bylo prozrazeno a po Paříži se rozeběhli královi ozbrojenci, aby zatkli buřiče. K našemu šlechtici se vypravil soukromě jeho dávný přítel, momentálně královský prokurátor. Ne aby ho odvedl, ale varoval. Sdělil mu, že ho přijde zatknout za dvě hodiny a se slzami v očích se s ním rozloučil. Šlechtic nelenil a využil nabídnutý čas ke své záchraně. Sebral po domě všechnu hotovost a vyrazil s celou svou rodinou na blízký trh. Zde koupil koníka, vůz i s marionetami a převlečeni za komedianty se vydali na východ. Z celého majetku zachránil ten muž jen podivuhodný zlatý prsten. Byl z foukaného zlata a skvěly se na něm tři symboly: Boží kotva, hořící srdce a templářský kříž. Rodina šťastně překročila hranice francouzského království a zastavila se na svém útěku až v Čechách na Žatecku. Zde se usadili a po nějakém čase jim už patřily dvory i chmelnice. Z potomka na potomka přecházel vzácný prsten i jeho příběh. Jedna větev rodu pak přišla i na Prácheňsko. Když si poslední majitelka chtěla jednou prsten vyzkoušet, pukl jí na prstě. Byl totiž určen jen jediné ruce a nadále měl odpočívat v rodinných šperkovnicích. A vyjmout jej směl na chvíli jen ten, kdo bude o něm vyprávět celou tu pohnutou historii.