Za budovou klášterní opatrovny v místech štěpnice rozléval se ve starých časech rybník. Zde ukazovali opatu strahovskému v roce 1669 sítinový ostrůvek uprostřed vody a toto vypravovali: Přes tento rybník, který byl v zimě zamrzlý, přecházela kdysi mladá dívka. Led se pod ní probořil a ona utonula. Tam v tom místě pak po staletí rostla hustá sítina a nebylo možno ji odtud sprovodit. Vždyť duchové vodní tímto způsobem stále pečovali o památku na nebohou dívčí duši.