Jednou pracoval na krovech kostela sv. Jiljí tesař Matěj se synem. Ten byl trochu rozverný a jednou udělal na hřebeni střechy stojku. Když to uviděl pak děkan, honem si běžel tesaři stěžovat. Toho to zneklidnilo, ale měl večer ještě jednu povinnost. Vyšlo na něj městské ponocování. I vzal na sebe kožich, halapartnu a roh na oznamování hodin. Když na pochůzce odtroubil půlnoc, přešel mostek se svatým Jánem a podíval se na vedlejší louku. Po ní kráčela vysoká bílá postava. U rybníka Kuklíka se ohlédne, a hrůza hůzoucí, duch jej následuje. Už zapomněl na obchůzku a metelil rovnou domů. Tam se schoval pod peřinu. Potom vykoukl, ale v okně stála ta postava a nehýbala se. Matěj už hlavu nevystrčil a ráno ho musela žena doslova tahat z postele. Když se jí se svým zážitkem svěřil, jenom se pokřižovala.