Dítě hastrmánek

Jednou muži ze Žáru kosili trávu a selka, která jim obracela, položila své dítě opodál v malé nůšce. Když dohrabala k druhé straně, uslyšela svého synáčka náhle zaplakat. Honem tam běží, ale nastojte! Její dítě je pryč a na zemi leží žábaté a hlavaté dítě hastrmaní. Jen a jen řvalo a za čtyři neděle umřelo. Od té smutné příhody se však všechna práce v hospodářství náramně dařila. Jakoby všechno konání opřádaly zlaté nitě vděku. Když kosili, z nedaleké studánky slyšeli jako by někdo vrtěl máslo. I zavolali dle křesťanského zvyku: „Naspoř Pán Bůh na pomazánku!“ a sekali dál. Když došli řadou zpátky ke studánce, měl tam na velkých listech blatouchu každý připravený kus pomazánky z másla. Jindy bylo ze studánky cítit vůni pečeného chleba. I zvolali pracanti zase jinak: „Naspoř Pán Bůh na caltičku!“ a hle, u studánky pak ležely pěkné bochníčky chleba. Po čase začal ten ukradený chlapec chodívat na zapřenou do statku. Tak dlouho chodil neviděn, až jednoho děštivého dne jej spatřila sousedka Vincová. Přes louku ode vsi utíkal pěkný chlapeček, plakal a huboval. Vincová na něj volá: „Pojď sem ke mně pod keř a schovej se.“ Kluk však křičí: „Já k vám nesmím, vy máte při sobě pašijové nitě!“ Přiběhl ke studánce a za rachotu hromu se ztratil. Víckrát ho nikdo neviděl.

Prameny a literatura

  • Pozůstalost Adolfa Daňka, SOkA Strakonice

Další pověsti z této obce

Informace k pověsti

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Žár, část obce Vacov
  • Okres:
    Strakonice
  • Region:
    Volyňsko
  • Kraj:
    Jihočeský