V čase cholery ve městečku mnoho lidí zemřelo, takže krchov nestačil ta nebohá těla pojmout. Po domích pak jezdili dva selští hrobaři s černými voly a zemřelé sbírali. Tu také v Pastuší ulici naložili chladnoucí tělo Fořtíkovic dcery. Jeden z nich si ji hodil přes rameno tak prudce, že údajně nebohá přišla k sobě, což bylo za zázrak považováno. Tato vzkříšená pak byla velmi dlouho živa, jak je to u lidí, kteří utečou hrobníkovi z lopaty.