V čase předvánočních zabijaček nesl jeden bednář kamsi nové necky. Ze Stach vyšel již za soumraku, ale jako pravý Šumavák, měl pro strach uděláno. A nastojte! Na cestě ho přepadla světýlka. Bednář nelenil, lehl si na zem a neckami se přikryl. Tu se oklamaná světýlka vrhla na necky a začala po nich zuřivě tancovat. Po chvíli ustala a naslouchala, zda bednář ještě dýchá. A pak se znova vrhla na necky. Náš koumal zadržel dech a stavěl se mrtvým. To světýlka oklamalo a ta zmizela. Bednář popadl necky a oklikou se doplahočil domů. Ráno našli lidé na tom místě, kde byl jejich soused přepaden, ve sněhu dětské šlépěje a vprostřed nich obrys necek, které svému výrobci zachránily život.