Jeden sedlák upadl do bídy. Po celém Rejštějně nemohl sehnat práci. Ani neměl co dát ženě a dětem k jídlu. Jednou se ze zoufalství vydal kam ho oči vedly. Bloudil lesy, až se za soumraku dostal ke zbořenině Pustého zámku. Pojednou uslyšel ve spáře mezi kamny nějaký šramot a tu uviděl, jak se v měsíčním světle před ním objevil skřítek. Muž se zjevení polekal, avšak skřítek se ho klidně tázal, co že tu dělá. Chudák mu vypověděl celou svou bídu i beznaději. Skřítek ho vyslechl a povídá: ,,Vidíš tam na té zdi ten veliký balvan? Když ho shodíš, najdeš ve skulině veliký poklad.“ Muž se zaradoval a z posledních sil vyšplhal na zeď. Jenže, ať se lopotil sebevíc, kamenem ani nepohnul. Sklesle se vydal zpátky domů. To bylo skřítkovi líto, a tak se dal do svého díla a nářadím začal kámen otesávat. To aby s ním mohl příště nebožák pohnout. Od té doby kolemjdoucí vídali skřítka na hradbách, jak zmenšuje kámen a čeká, kdy se muž vrátí. Avšak ten mezi tím zemřel hlady. Jen skřítek věčně buší do toho zatraceného kamene.