Při městečku železnorudském bydlela ve statku jedna selka. Ta vám měla ale másla! Jenže dojením ho nezískávala. Vždy vylezla ke stropu a z visícího hrnce nabrala červený prášek. Nasypala ho do máselnice, přilila patřičně vody a za chvíli tahala ven hrouy másla. Dělala to ovšem tajně, aby ji nikdo nemohl nařknout z čarodějnictví. Jednou ji při těch kejklech zpozoroval škvírou ve dveřích čeledín a hned se přiživil. Donesl kouzelný prášek své máteři. Ta za chvíli navrtěla plné stloukadlo, jen se srdce smálo. Když tu někdo zabušil na okno a dovnitř se dral jakýsi černý valibuk. A hned tahá z podpaží černou knihu a nutí starou, aby se mu tam podepsala suchou kozí nožkou. Chalupnice hned věděla, koho má před sebou. Rázně ho odmítla, čert se zaškaredil, zadupal a byl ten tam. Když se ženská pak podívala do máselnice, měla ji plnou kravinců.

Prameny a literatura

  • Antonín Rausch, Pověsti ze staré Šumavy 1974, str. 92-3

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Člověk a magie
  • Obec:
    Železná Ruda
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský