Jednou na cestách svých kašperskohorský magistr Tomáš Rosacín, potomní rychtář Sušický, potkal žebravého slepce podnapilého. I rozvážnými slovy jej vedl ku pokání a poručil mu jíti do Dobré Vody a tam se v kostelíčku vyzpovídat ze svých hříchů, neboť almužnu Boží není možné propíjeti. A má se také káti a mše svaté se účastniti. Potom nechť omyje své oči v tamní vodě léčivé. Což slepec opravdu udělal a na obě oči prohlédnul. Po roce důstojného pána vyléčený v horách potkal a jemu děkoval a ruce líbal, za dobrou radu chválu vzdával.