Na lnářském panství panoval velice zlý správce. Kde mohl, lidi utiskoval. Nejvíce však prahl po polích. Které se mu hodilo, hned mezník posunoval a vyhrožoval. Sedláci se ho báli jako ohně. Nikde se spravedlnosti nemohli dovolat, a tak čekali alespoň na tu Boží. ~ Přešel čas a správce zemřel. Ale neměl v hrobě pokoje, a za trest musel jezdit v noci po okolí s ohnivou hlavou. Když někoho potkal, musel vždy sesednout z koně a hluboce se pocestnému poklonit. Pak zase zjevení zmizelo.