Když se manželka Jindřicha Hýzrleho z Chodů chystala k porodu, často se u rodinného oltáře s obrazem Madonny modlila. I porodila lehce, dítě omyli a pokřtili, k rodičce uložili. Pan Jindřich přišel k nim, aby se radoval a Bohu děkoval za šťastnou hodinku. Tu paní jeho na oltářním obraze spatřila zázrak. Na jednom místě prýštil malý pramínek krve. Pán z Chodů se místa dotkl prstem a hle, opravdu to byla krev, což jako pověstný válečník nejlépe musel vědět. Cesta toho divotvorného pramene začínala v obrázku Paní Sedmibolestné a v osmiúhlém zobrazení Paní Radostné končila. Dvě kapičky pak dopadly na jeho modlitební knížku, oficium Panny Marie, která na oltáři ležela otevřená. V ní tato modlitba stála: „Jsi Ten, kdo mne vyslyší a osvobodí, Pane, nenechej mne zahynout!“ Tento obraz zázračný, byl pak věnován do města Sušice řádu kapucínskému. I tam mnohé divy činil, zvláště ženy hotovící se k porodu ochraňoval.