Jednou žil ve Lčovicích jeden lakomý sedlák. Měl pár pěkných koní a s nimi svážel dříví z panských lesů v okolí. Nedopřál si oddechu a pracoval často i v noci. Proto se mu truhla utěšeně plnila tolary. Jednou tak jel s mohutným kmenem po hrbolaté lesní cestě. Když opatrně vyjeli z lesa, tu sebou kmen mrskl a jedno kolo od vozu se poroučelo. A již druhé a třetí se láme, až žebřiny práskly o zem. Sedlák vyvalen pozoruje, jak kmen vstává, protahuje se a před lakomcem stojí divý muž! Zakoulel očima a zahoukal: „Hezky jsem se svezl. Zase brzy přijeď!“ Dupl, až se země zachvěla a zmizel v lese. Vyděšený muž přesekl sekyrou postraňky, sedl na koně, druhého popadl za opratě a ujížděl, div si vaz nezlámal. Od té doby do lesa nevkročil.