Jistý sedlák ve Lčovicích choval koně. Jednoho z nich chodívala v noci trápit můra. Každé ráno byl skleslý, ač dostával dvojitě ovsa. Hospodář si zoufal. Jednou zpozoroval že utrápený kůň má ve hřívě uzlík. Řekl o tom své ženě a ta mu poradila, aby přes noc ve stáji hlídal, že k nim jistě zavítala můra. Muž si vzal večer lucernu a ve stáji začal vartovat. O půlnoci se strhl uvnitř veliký vítr, který zkasil lucernu a v měsíčním světle bylo vidět, jak se do stáje souká klíčovou dírkou divný klásek. A rovnou k ležícímu koni. Vyškrábal se mu na hřbet a začal zvířeti sát krev. Po chvíli skončil a udělal koni na hřívě uzlík. Pak se vydal zpět cestou, kudy přišel. Sedlák však popadl připravenou sekeru a klásek jednou ranou přeťal. Ozvalo se děsné zařvání, až se zatřásla země. Hospodář popadl klásek pomocí rukavice, to aby mu můra nemohla ublížit a zbytek klasu přibil na zeď. Hned ráno přišla nějaká baba s ovázanou hlavou a prosila o chléb. Aby se jí zbyli, kus chleba jí podali. Ašak to neměli dělat, vždyť to byla ta můra v lidské podobě. Za pár neděl se začala zjevovat u blízké kapličky bílá postava. Vždy si to namířila na jejich dvůr a zmizela. Kam? To zjistili, když jim kůň začal znova věšet hlavu. Prohlédli mu hřívu a hle, byl tam opět uzlík. A můra si v podobě babice opět přišla pro chléb. Tektokráte jí nic nedali a kouzlo bylo zlomeno.