Vodní panny

U Blatné se v jednom rybníce objevovaly vodní panny. Lidé je vídali především kvečeru nebo za letní noci, když bílý se opar zvedá z vodní hladiny. V tichu vystupují z rybníka, koupají se a na břehu tančí. Jsou vysokých štíhlých postav, tváří bledých a bývají zahaleny do šatů utkaných z mlh. Naproti blatenskému zámku mají svůj vlastní zámek na dně vod, a přece jej nikdo nevidí, neboť stěny jsou z průhledných křišťálů. Poklady jejich pak musejí hlídat duše utopených mládenců. Když je čas tancovaček, samy nepoznány přicházejí mezi lidi a nechávají se brát do kola. Tak se také jistý mládenec zamiloval do jedné z panen. Při dostaveníčku jej však táhla k vodě a zamilovaný zase mířil do svého statku, až se podvolila. Nakonec měli svatbu a nová hospodyně byla čiperná jako rybička. Zvláště měla v oblibě praní prádla, které dokázala vyprat na úběl. Pořád chodila jen s podkasanou zástěrou, mokrá od toho, jak stále myla a uklízela. Jednou jí muž řekl v žertu: „Ty jsi jako vodní panna, pořád jsi ve vodě a studíš.“ Pohaněná žena náhle zmizela a nikdy se ke svému milému nevrátila.

Prameny a literatura

  • Jindřich Kalous in Český lid R XXII, str. 345

Další pověsti z této obce

Informace k pověsti

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Blatná
  • Okres:
    Strakonice
  • Region:
    Blatensko
  • Kraj:
    Jihočeský