Dlouhá válka stále nebyla u konce. Jednou zase hrad obsadili stateční rytíři, dobře jej vyzbrojili a dokonce nechali vykopat pro případ nejvyšší nouze tajnou podzemní chodbu, která vedla až k Pustému zámku. V ní také uložili velkou zásobu jídla, pití, zbraní i střeliva. Přišel čas, kdy se hordy nepřátel vydaly proti proudu Otavy až ke Kašperku. Ten hned svou přesilou oblehli a marně se naši rytíři bránili. Nakonec celé osádce nezbylo, než se utéci do té chodby poslední záchrany. Sotva vstup zazdili, museli několik dní naslouchat drancování hradu i hukotu plamenů, které celý hrad společně i s Pustým zámkem spálily. Zdi se zhroutily a nad vším se vinul jen černý dým. Rytíři zůstali v chodbě zasypáni a žádnou mocí se nemohli dostat na světlo boží. Když již hodně zoufali, ukázal se jim čert. Slíbil jim, že je všechny odtud vyvede, dostane-li jen aspoň tři dušičky. Tu se nabídly dvě staré služky, že se obětují. Čert souhlasil a řekl, že za tři dny je vysvobodí. Když nadešel čas, před lidmi v podzemí se otevřela stěna a do chodby vnikl zářivý paprsek slunce. Všichni se tlačili ke světlu, když vtom zaburácel hrom, začpělo to peklem a chodba se navždy uzavřela. Poslední co nešťastníci slyšeli, byl ďábelský chechot. Nu, co byste chtěli od čerta! Od té doby ty neviné duše bloudily po hradbách a komnatách a nemohly dojít klidu.

Prameny a literatura

  • Stachovský zápis, b.v.

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Historická a místní
  • Obec:
    Kašperk/Karlsberg, hrad na katastru města Kašperské Hory
  • Okres:
    Klatovy
  • Region:
    Kašperskohorsko
  • Kraj:
    Plzeňský