Když Kašperk i Pustý zámek ztratily své opodstatnění, jejich pusté objekty hlídali dva muži. Hlídači Kašperku patřily dvě nejhezčí světnice ve věži, avšak bydlel jen v jedné, neboť v druhé strašilo. Jednou jej navštívil jeho druh z Pustého zámku a chtěl se mermomocí do toho pokoje podívat. Po dlouhém přemlouvání pak domácí konečně odemkl okované dveře. Uprostřed stál stůl se dvěma židlemi. Na stole byly nějaké láhve s vínem. V jednom rohu byl výklenek krytý závěsem. Když jej zvědavec odhrnul, ležely tam na mramorové desce dvě lebky pod skleněným poklopem. Hrůza zavanula síní, neboť byly živé a jedna do druhé se zakusovaly holými čelistmi. Avšak strážce z Pustého zámku měl pro strach uděláno a rozhodl se, že s lebkami stráví noc, aby tomu všemu přišel na kloub. Domácí hlídač souhlasil, popřál kamarádovi klidnou noc a zavřel za sebou dveře. Náš hrdina si sedl k oknu a díval se do tmavé noci. V jedenáct hodin se ozval za ním zvláštní klapot a cinkání. Rychle se otočil a vidí, že u stolu sedí dvě bezhlavé kostry. Natáhly své hnáty do kouta, nasadily si své lebky a pustily se do pití vína. To však protékalo skrze všechny kosti a na podlaze se rozlévaly červené louže. Najednou se kostlivci dali do hádky, která skončila pranicí. Jeden chtěl toho drukého přibít hřebíkem k podlaze a mával chrastivě kladivem. Muž mezi ně srdnatě skočil, zavolal do pranice třikrát jméno Páně a hodil proti nim křížek, který nosil na krku. Strašidla zmizela a nastal opět noční klid. Ráno bylo vidět, že lebky pod poklopem jsou k sobě obrácené temeny. Zakrátko strašení skončilo a s ním zmizely i lebky.