Lidem sídlícím vprostřed šumavských hvozdů bývalo vždy divné, že kolem svátku sv. Jana Křtitele, lesy a háje utichají a není slyšet ptáčka zpěváčka. Jedna stará vdova šla kdysi na chrastí k otopu. Jak se tak shýbá a váže větvičky do otýpek, uviděla mezi stromy divnou záři. Schovala se za rozložitý dub a vidí, jak lesem kráčí anděl v doprovodu poustevníka od Jordánu, samého Jana Křtitele. Na všechny strany do korun stromů volají a prst na svá ústa kladou: „Pst, nezpívejte, malý Ježíšek chce teď spát!“ A ta malá Boží stvoření umlkají a lesem se šíří pokojné ticho.