Ve Vimperku na panském dvoře pracoval jeden aktuár neboli písař. A protože byl důkladný a poctivý, přišel na to, že ve vsi Kosmo dva selští filutové posunují nejen své mezníky, aby jeden druhého ošidili, ale hospodaří i na panském. Když se dal do vyšetřování, oba mazaní hospodáři obvinili mladíka z přijetí úplatku. A bylo zle! Vždyť byli dva na jednoho. V úzkosti se obrátil písař k čertu. A ten nelenil: „Neboj se, věc je již vyřízená a tobě nezbývá, než se mi tu hezky podepsat!“ Mladík však byl tak vyděšený, že před smlouvou s rohatým utekl a zamknul se do svého pokoje. Jenže peklu nikdo neujde. Ráno přišla zpráva, že dva sedláci byli v Kosmu přes noc zardoušeni. A když přišli páni pro svého úředníka, nevyšel z jeho pokoje aktuár, ale osel. Ten potom musel dlouhá léta strašit po chodbách vimperského zámku, neboť kdo s čím zachází, tím také schází.